Myší skrýš u mafuk

Do šera mihotají svíčky
za léta, za rána a za jiskřičky.

První rok – volným pádem do propasti,
a přece jsme si nezlámali kosti.
Druhý rok vynesl nás zdviží
tam, kde se hvězdy hvězdám blíží.
A přišly další: stále bolí
rok hádek, v nichž jsme zapomněli.
Rok, kdys jak kramář lásku prodal,
rok, který uplynul jak voda,
rok, kdys mě líbal za cokoli,
kdy jsme si jenom odpouštěli.
Poslední svíčka mihotavá -
nadarmo jí ještě šanci dávám
- za rok, co byl náš jen zpolovičky...

Vzdechem mi někdo zhasil svíčky.